Tentokrát ale nevidím žádnou jasnou příčinu, jako třeba, že jsem ujela na sladkým nebo tak. Teď prostě fakt. Vůbec. Netuším.

Jo, já vím, teď je to horší, ale je to furt lepší než na samým začátku. Ale co když se to zase vrátí? Co když stojíte na okraji propasti zvaný akné a s dalším krokem se do ní zase vřítíte? Plus já jsem si ještě vymyslela, že budu psát blog o tom, jak se úspěšně zbavit akné. Takže jsem dvojitě v řiti. Celý můj projekt stojí na mým obličeji.
A to ještě pomíjím fakt, že tyhle negativní myšlenky a emoce ty pupínky ještě přiživují, takže se dostáváte do začarovanýho kruhu.
Původně jsem přemýšlela, že bych se na chvíli odmlčela a pak bych se zas přihlásila, až se mi to spraví. Ale co, holt můj beďarový blog bude na delší dobu. A asi nebude jen o tom, jak všechno funguje. Protože to tak vlastně asi ani není. Každý pátrá po tom, co jemu zabere. A s tím souvisí i tyhle fáze totálního zoufalství, kdy máte pocit, že pijete snad už jen zelený smoothie, jíte víc zeleniny, než jedna celá vesnice za rok, odpíráte si oblíbenou čokoládu, a stejně se vám ty svině beďary dělají.
Doufám, že zas zabere něco z mých nápravných opatření a zase se to zlepší. Fakt nevím, co bych dělala, kdyby ne.
Máte to taky tak?
