Akné deník – Týden 7

Po mlsání (no dobře, spíš fakt obžerství) z minulého týdne jsem se tento týden fakt snažila držet a jíst správně. Žádné sladkosti, jen minimum sýrů, trochu míň alkoholu (fakt jen trochu, tady to nějak nezvládám omezovat :)) a žádné pečivo. Mám pořád hroznou chuť na pizzu, nevím, proč zrovna na ni :D. Ale držím se. A myslím, že to je vidět. Přikládám tradiční srovnání po týdnech. A navíc i srovnání čistě jen s prvním týdnem.

Musím říct, že jsem fakt překvapená, jaký to je rozdíl. Člověk to postupně tolik nevidí a může propadnout depresi, že to nemá smysl, když nevidí zásadní rozdíly. Proto jsem ráda, že se od začátku fotím a můžu to tak objektivně srovnávat. Ještě nejsem spokojená, bude to ještě chvíli trvat, ale alespoň vidím, že to má smysl.

Léčba jídlem?

A to všechno jen změnou jídelníčku, cvičením a tím, že nepoužívám žádné krémy, jen všechno přírodní. Začínám si čím dál víc myslet, že neumíme jíst. Je to taková základní věc, nad kterou člověk ani moc nepřemýšlí. Prostě přebíráte zvyky z rodiny a okolí. Ale v poslední době narážím na příběhy lidí, kteří si nějakou nemoc vyléčili jídlem. Proto je důležité se nad jídlem zamýšlet trochu víc. Nemusí být všechno bio a organické. Ale stačí si vybírat potraviny, které byly co nejmíň upravené. To znamená ovoce, zeleninu, maso, vejce. K tomu velmi obezřetně mléčné výrobky nebo jejich rostlinné alternativy.

A co se týče péče o obličej – nejsem zastánce konspiračních teorií, že potravinářské firmy spolupracují s lékařskými tím, že produkují jídlo, které škodí zdraví, a posílají tak farmaceutickým firmám nové a nové klienty. Ale když se nad tím člověk zamyslí – proč bych já, jako výrobce krému na akné, měl chtít, aby se někdo z akné vyléčil? Budu se dobrovolně zbavovat svých zákazníků? Hm…kdo ví, třeba to opravdu dělají z čistého altruismu 😉

To už je ale na každém z nás, aby si na to utvořil názor.